Učební plán čínských bojových umění

Napsal: Vincent Chu

Přeložil: Jaromír Marek

I. Úvod

Čínská bojová umění se vyvinula do mnoha stylů s mnoha učebními osnovami. Přestože se zdá, že se jedná o spoustu informací, každý učební plán se ve skutečnosti skládá pouze ze tří typů tréninku. Jsou to: 1.trénink forem (tj. sestav) bojového umění, 2.výcvik bojových simulací a 3.doplňková a základní tréninková cvičení běžně známá jako cvičení "gong" (v české transkripci "kung" tj. kultivační). Cílem doplňkového tréninku kungových cvičení je kvalita bojových útočných a obranných manévrů. Cílem základního cvičení kung je technická zdatnost. Trénink forem bojového umění zahrnuje formy holé ruky, formy zbraní, formy partnerských holých rukou a formy partnerských zbraní. Mezi nácviky bojových simulací bojových umění patří kopání, údery pěstí, údery dlaní, uchopování a zápasové techniky v sólovém drilu a partnerském drilu. Součástí cvičení kungových cvičení, založených na cílech, jsou:

Běžně se o nich mluví jako o prázdném tréninku a intenzivním tréninku. Obecně je to tato poslední skupina doplňkového tréninku kungových cvičení, které určují bojové dovednosti cvičenců v bojovém umění a jejich tělesnou kondici.

Co to znamená "bojové umění?" Doslova je to umění války. Bojová konfrontace se obecně skládá ze soutěže zahrnující sílu, techniku, načasování a strategii. Výsledek takové konfrontace bude určen řadou faktorů. Patří mezi ně: která strana je silnější, má větší výdrž, má silnější a rychlejší úder, je lépe obeznámena s technikami a je schopna je správně a vhodně využívat a je schopnější využít soupeřovo otevření nebo oslabení jako příležitost k zahájení útoku protiúderem. Proto je vidět, že vítězství v konfrontaci bojových umění je dáno tím, jak velkou přípravu praktikující udělal.

Ačkoli si všechny systémy a styly čínských bojových umění dnes navzájem vypůjčovaly tréninkové metody a techniky, aby zlepšily kvalitu svých systémů pro přípravu svých cvičenců, tradičně musí mít kompletní systém tři kategorie tréninku popsané výše. Typický systém začíná u studentů cvičením kungových cvičení pro základy a následuje formou holou rukou, aby pochopili vlastnosti systému. Poté následujte výcvik bojových simulací bojových umění, abyste pochopili útočné a obranné techniky, které se člověk naučil a odvodil z forem. Posledním programem, který se student učí, jsou opět doplňková cvičení z tréninku kungových cvičení. Výcvik garantuje kvalitu útočných a obranných technik. V minulosti se cvičenci museli hodně dlouho učit nebo cvičit doplňková kungová cvičení. K dispozici je mnoho doplňkových cvičení kungových cvičení. Jsou cvičení pro začátečníky až pro pokročilé studenty. Jsou prázdné tréninkové cvičení zaměřené na podstatu, qi a ducha a těžké tréninkové cvičení se zaměřením na kosti, svaly, vazy a šlachy. Běžným cvičením v prázdném tréninku jsou různé typy meditačních cvičení a dvě nejběžnější cvičení mezi těžkými tréninkovými cvičeními jsou Ba Duan Jin (Osm kusů brokátu) a Yi Jin Jing (Proměna vazů, šlach a cév).

Ba Duan Jin je základní cvičení Daoyin ("dao" znamená manipulaci s tělem a jeho částmi a "jin" znamená vedení nebo vedení qi). Je to velmi jednoduché a velmi účinné cvičení prospěšné pro zdraví. Staří Číňané jej po staletí praktikovali jako formu cvičení pro udržení zdraví. Je to nejlepší z tradičních čínských kultivačních způsobů. Pro svou jednoduchost a přínosnost jej praktikovalo mnoho lidí a bylo rozvinuto do mnoha variací. Přestože je dnes k dispozici mnoho variací, obecně se dělí na formu vsedě a ve stoje. Cílem cvičení v sedě je kultivace mysli a zdraví a cílem cvičení ve stoje je trénovat fyzické tělo a jeho části. Ačkoli neexistují žádné důkazy nebo fakta, lidé dospěli k závěru, že sedící formu vytvořil Zong Li Quan, jeden z legendárních osmi nesmrtelných v čínské mytologii a stojící formu vytvořil generál Yue Fei v dynastii Song (960-1279) jako bojové umění resp. kung výcviku svých vojáků.

Ba Duan Jin vyvinutý na základě principu daoyin je manipulací s tělem a jeho čtyřmi končetinami, aby byla vedena správná cirkulace čchi k harmonizaci uvnitř těla. Když je qi v harmonii, všechny složky Yin a Yang v těle jsou vyvážené. Když jsou složky Jin a Jang vyvážené, tělo je zdravé. Zdravé tělo je předpokladem pro aktivitu bojového umění. Ba Duan Jin je cvičení rozdělené do osmi jednotlivých cviků. Tělesným pohybem při cvičení každé cvičení protahuje šlachy, cévy, svalové skupiny, vazy a šlachy v těle, takže čchi a krev budou lépe cirkulovat zevnitř těla na povrch těla a zlepší se fyziologie orgánů, která je nutná k dosažení dobrého zdraví. Každý z osmi cviků je speciálně navržen tak, aby pracoval na konkrétní části těla. Je jednoduché se jej naučit, zapamatovat a cvičit a je velmi efektivní. Existuje mnoho stylů čínského bojového umění, které je adaptovalo jako formu doplňkového cvičení kungu a cvičení pro udržení zdraví pro své potenciální studenty.

V komunitě praktikujících čínská bojová umění je Yi Jin Jing velmi cenným doplňkovým cvičením kungu. Je to cvičební trénink pro rozvoj síly. Proto má každý styl čínských bojových umění pro své perspektivní studenty k dispozici různé variace cvičení Yi Jin Jing.

Co je Yi Jin Jing? Je to cvičení založené na novém principu tréninku čínských bojových umění a cvičení vytvořeném našimi předky na základě informací z Učení taoistů, Učení buddhistů, Hry pěti zvířat Hui Tuo, Ba Duan Jin, Princip Daoyin a Princip Tuinan (nádech a výdech). Je to cvičení pro přeměnu šlach a vazů v tělesných kloubech a šlach a cév v těle. Cílem tohoto cvičení je zlepšit tělesnou kondici a schopnost překročit fyzické omezení. Za dynastie Ming (1368-1644) to byl vrchol rozvoje čínských bojových umění. Čínská bojová umění se vyvinula do systému vnitřního bojového umění, který kladl důraz na rozvoj síly (zušlechťování těla) a do systému vnějšího bojového umění, který kladl důraz na technický rozvoj. Výcvikové osnovy zahrnují výcvik formy, výcvik bojových simulací a cvičení kungu (základní a doplňkové). Tyto tři typy tréninku jsou vzájemně propojeny. Funkce kungu nácvik doplňuje a zahrnuje i formy a bojové simulace s přípravou. Proto výcvik formy a výcvik bojových simulací demonstrují výsledek výcviku kung. Trénink forem může zlepšit tělesnou kondici, koordinaci, flexibilitu a techniku. Tělesná kondice, koordinace a flexibilita zase poskytují při výcviku bojových simulací všestranné, rychlé a spontánní akce a reakce. Trénink bojových simulací pak může pomoci uvědomovat si útok, obranu a pochopit útok a obranu u každého pohybu, stejně jako koordinaci mezi různými částmi těla. Toto uvědomění pak výrazně přispívá k hodnotě bojové techniky. V jiných pohybových aktivitách a jiném sportu tuto metodu nenajdete.

Na principu Yi Jin (přeměna šlach, cév a dalších částí těla) bylo vyvinuto mnoho cvičení. Nejde jen o zlepšení tělesného zdraví, ale o rozvoj integrální síly. Čínští cvičenci bojových umění poznali, že energie generovaná koordinací vazů, šlach, šlach, cév, kostí a svalů je užitečnější a lepší než síla generovaná samotnými svaly v nepředvídatelném prostředí bojových umění. Pokud je tedy člověk schopen zlepšit stav vazů, šlach, šlach, cév, svalů a kostí, je schopen generovat více energie. Vazy, šlachy a cévy jsou pojivové tkáně spojující svaly a kosti v tělesných kloubech a v celém těle. Jejich fyziologickou funkcí je propojit tělo, svalové skupiny s kostmi a dalšími orgány, aby lépe podporovaly tělo při provádění jakéhokoli fyzického pohybu. Proto vazy, šlachy a cévy stabilizují všechny tělesné kloubní pohyby a podporují manipulaci s tělem. Chrání a pomáhají při manipulaci s tělem. Je vidět, že jakýkoli fyzický pohyb zahrnuje pohyb v tělesném kloubu. Pokud má člověk silné vazy, šlachy a cévy, jeho pohyb bude rychlý a silný. Proto všechna čínská bojová umění vyvinula doplňková kungová cvičení pro trénink tělesné kondice perspektivních studentů zlepšením stavu jejich vazů, šlach, cév adal. Názvy cviků se mohou lišit podle každého stylu, do kategorie cvičení Yi Jin Jing patří jakékoli doplňkové cvičení kungu s cílem proměnit nebo posílit tělesné vazy, šlachy, svaly, kosti a cévy.

V roce 1957 čínská vláda postulovala, že bojové umění je příčinou násilí ve společnosti, že technická aplikační funkce bojového umění nemá v mírumilovné společnosti místo. Vládní úředníci začali transformovat účely tradiční bojového umění kultivace těla a technické aplikace do soutěžního sportu Wu Shu. S touto transformací se nová generace cvičenců bojových umění narozených po roce 1957 zaměřila na trénink forem, nikoli na tradiční tři hlavní tréninkové oblasti výcviku formy, bojových simulací a trénink kungových cvičení zmíněných výše. U nácviku forem jde již o soustředění na technické přednosti krásy, obtížnosti a vysokých skokových pohybů, tedy kvalit jako u soutěžních sportů a divadelního umění, nikoli důrazu na aspekt praktické techniky, jako je jednoduchá efektivní technika s rychlostí a silou. Víme, že charakteristickým rysem bojového umění je jeho funkce. Bez této funkce již není bojové umění tradičním bojovým uměním; je to jen kalistenické cvičení (tj. "cvičení na prostných") a umělecké představení. Pouze tehdy, když si člověk dokáže zachovat rysy bojového umění a dokončit tréninkové osnovy, je hoden existovat s možností dalšího šíření tohoto umění.

Dnes je mnoho cvičenců, kteří nácviku kungových (základních a doplňkových) cvičení nevěnují pozornost, neznají je nebo nemají přístup ke cvičením. S různými cíli nebo zanedbáváním bojového cíle tito lidé předpokládají, že trénink forem bojového umění a trénink simulací boje jsou celým učebním plánem výcviku čínských bojových umění. To je důvod, proč současní čínští cvičenci bojových umění nejsou tak zruční jako v minulosti.

II. Výcvik forem bojového umění

Formy (sestavy) bojového umění jsou u čínských bojových umění jedinečné. Slouží jako vstupní úroveň učebních osnov čínských bojových umění. Učí studenty základním informacím o technikách bojových umění - procvičí nohy, ruce a tělo, stejně jako koordinaci mezi různými částmi těla. To je ekvivalentní kaligrafii. Nejprve se učí něčí vzorník kaligrafie, aby se adept naučil všechny tahy štětcem, a později může psát kaligrafii bez vzorníku, aby rozvinul svůj styl kaligrafie. Formy mají stejnou funkci v tréninku bojových umění. Proto se začíná tréninkem forem. Všechny systémy a styly čínských bojových umění mají mnoho charakteristických podob. Obecně platí, že formy pro prázdnou ruku a formy pro zbraně lze provádět samostatně, s partnerem nebo s jednou či více zbraněmi. Správný cvičenec bojového umění by měl být, kromě provádění útočných a obranných technik, schopen rozvinout pružné a hbité tělo, aby se ruce mohly pohybovat rychle a volně; chodidla jsou taktéž pohyblivá z tréninku forem, takže je možné snadno ustoupit nebo postupovat během bojové konfrontace.

Rozvoj dobré formy bojového umění je výsledkem mnoha generací praktických a tréninkových zkušeností. Dobrá forma má mnoho účinných technik bojového umění, aplikací a variací. Proto je forma encyklopedií mnoha technik. Obecně platí, že dobrá forma je držena v tajnosti a není odhalena veřejnosti. Existují některé formy, které zdůrazňují silnou a mocnou techniku, a jiné, které zdůrazňují měkké a poddajné techniky. Existují formy, které mají pouze jednu nebo dvě techniky, a jsou formy, které mají více než sto technik. Všechny sdílejí podobnou funkci zlepšování tělesné kondice cvičence a základů bojového umění.

Dnes existuje mnoho lidí, kteří nepochopili význam forem bojových umění. Sami tito lidé tráví spoustu času učením se novým a novým formám. Poté, co se naučili formy holých rukou, chtějí se naučit formy se zbraní. Poté, co se naučili formy se zbraní, chtějí se naučit partnerské formy. Poté, co se naučili sólové formy Tai Chi Chuan, chtějí se naučit formy Hsing I Chuan. Poté, co se naučili všechny formy Hsing I Chuan, chtějí se naučit formy Ba Gua atd. Jsou hrdí na svou znalost forem a myslí si, že čím více forem znají, tím lépe. Tato myšlenka není správná, zvláště u nezralých praktikujících. Víme, že paměť, čas a délka života člověka jsou omezené. Nezralý praktikant musí navíc denně pracovat, aby se uživil. Kolik času musí člověk denně věnovat procvičování forem? Když člověk zná tolik forem, kolik času musí cvičení věnovat, aby na formy nezapomněl a měl z nich užitek? Lidé praktikují formy, aby si zlepšili základy a tělesnou kondici, ne jen proto, aby si je zapamatovali.

Formy bojového umění nejsou skutečným bojovým uměním. Jsou jen přípravou a zkouškou. Pohybem se člověk učí používat tělo. Tyto pohyby napodobují boj. Stejné je to s tancem. Člověk se učí používat a ovládat tělo pohybem k vyjádření emocí a umělecké hodnoty. Člověk se také naučí soustředit se, aby mysl a tělo byly v souladu. Formy ale nejsou tak praktické, jak někteří očekávají. Protože je to předem domluvené, měl by praktikující při cvičení dodržovat všechna pravidla a techniky z forem tak, jak byly vytvořeny. To je zcela odlišné od bojové konfrontace, ve které jsou všechny techniky prováděny na základě soupeřova úderu nebo situace. Pokud člověk pro bojovou konfrontaci použije všechny techniky přesně dle forem, bude snadno poražen soupeřem. Pokud člověk jednoduše zkopíruje techniky z forem pro bojovou konfrontaci, je to špatná a riskantní metoda. To je důvod, proč trénink tradičních čínských bojových umění má specifický tréninkový program nazvaný "aplikace" nebo "rozebírání technik." Je to trénink rozebíráním pohybů z forem, aby byly pochopeny všechny útočné a obranné techniky z jednotlivých pohybů každé formy.

III. Trénink simulace boje

Formy (sestavy) bojového umění vyvíjejí zkušení cvičenci. Kromě toho, že forma poskytuje jednodušší metodu k učení a zapamatování technik, a způsob, jak zvýšit zájem, způsob, jak zlepšit koordinaci a kondici, může mít forma také mnoho omezení z praktického hlediska; pokud byly například pohyby ve formě zahrnuty kvůli jejich umělecké funkci a/nebo osobním preferencím, jejich aplikační hodnota může být omezená a může být zavádějící. Například existuje mnoho technik ve formách, které se dějí na levé straně bez pravé strany nebo se dějí zepředu a ne zezadu nebo zahrnují horní část těla bez spodní části těla. Zároveň, aby se zlepšil plynulý rytmus forem, byly přidány některé pohyby, které nemají žádnou aplikační hodnotu. Kromě toho, aby byly zvýrazněny umělecké hodnoty a obtížnost forem, může praktikující provést některé zbytečné obtížné pohyby; ve skutečné k bojové konfrontaci by je člověk však nepotřeboval. V bojové konfrontaci jsou důležité jakékoli techniky charakteristické jednoduchostí, rychlostí a sílou.

Příležitost zasáhnout je k dispozici jen krátký okamžik. Proto je třeba provést úder rychle. Pokud mají formy mnoho technik a praktik je prochází jen proto, aby si techniky zapamatoval, strávil by svůj čas zbytečně - z praktického hlediska. Obecně se formy skládají z mnoha pohybů a technik. Po dokončení celé formy člověk cvičil každou techniku ​​jednou, dvakrát nebo třikrát; pokud si však vybereme několik technik z forem a budeme pracovat pouze na nich, pak po stejném čase, který zabere procházení formami, se tyto jednotlivé techniky dají zacvičit desetkrát i vícekrát.

Která metoda je pro trénink bojových umění účinnější? Odpověď je zřejmá. Aby byly určité techniky dostupné v bojové konfrontaci, je třeba je vybrat z forem a tyto vybrané techniky praktikovat samostatně. Tyto znalosti a praxe se nazývají rozbití pohybů formy. Trénink se nazývá buď sólový dril nebo partnerský dril.

V takovém tréninku cvičenci rozeberou útočné a obranné techniky každého pohybu ve formě. Člověk praktikuje tyto jednotlivé techniky na základě jejich útočných a obranných hodnot, dokud je nemůže volně provádět. Tento trénink se nazývá sólový dril. Po mnoha hodinách cvičení je člověk schopen volně provádět tyto techniky v jejich útočném a obranném kontextu.

V další úrovni tréninku praktik pokračuje v práci na těchto útočných a obranných technikách s partnerem. Na začátku tréninku partnera často hraje učitel. Tato druhá úroveň školení je známá jako partnerský dril. V partnerském drilu hraje učitel na začátku často roli obrany a student roli útoku. Po mnohanásobném procvičování je student schopen volně provádět úder. V dalším tréninku se role vymění. Nyní hraje žák obranu a učitel útok. Když je student obeznámen s prováděním útočných a obranných technik, student tento výcvik absolvuje a učitel ho povzbudí, aby se pustil do společnosti a vyměnil si dovednosti s praktikanty jiných stylů bojového umění, aby tak pokračoval ve svém výcviku.

Trénink bojových simulací přímo souvisí s konfrontací bojových umění. Kromě provádění útočných a obranných technik se zabývá strategií, přesunem síly, vzdáleností a načasováním atd. Vyžaduje tři tréninkové kroky. Jsou to identifikace útočných a obranných technik, sólový dril a trénink partnerského drilu. Dnes je mnoho lidí, kteří si myslí, že trénink forem bojového umění je přesnou přípravou na bojovou konfrontaci. Jsou i tací, kteří nemají znalosti o bojových simulacích bojových umění, doplňkovém cvičení a pak jsou tací, kteří se zaměřují na nácvik forem bojového umění jako zdravotní cvičení, soutěžní sport a ignorují jejich hodnotu coby bojového umění. Trénink bojových simulací a doplňkový trénink kungu jsou klíčem k úspěchu v bojovém umění. Vyžaduje to od studenta absolutní oddanost a zvláštní pouto mezi učitelem a studentem. V naší komerční společnosti je to velmi obtížné.

IV. Cvičení bojového umění Kung

Nácvik cvičení kungu (doplňkového a základního) je doplněn o formy bojového umění a nácviky bojových simulací. Je to jedna ze tří hlavních vzdělávacích osnov v čínských bojových uměních. Cvičení kung má zlepšit tělesnou kondici, kvalitu forem, techniky a bojové dovednosti. Nejdůležitější jsou tréninky, které umožňují tělesnému výkonu překonat fyziologická omezení. Cvičení v tréninku byla vyvinuta tak, aby zlepšila tělesnou kondici cvičence, jeho technickou zdatnost, kvalitu a specifické dovednosti, jako je zlepšení tělesné kondice a zdraví, rozvíjení těla tak, aby bylo schopné odolat zranění při úderu a zvýšilo intenzitu silového úderu, atd. Obecně se začíná jednoduchým cvičením a postupuje se k obtížnějšímu a náročnějšímu cvičení.

Cvičení doplňkových cvičení kung je unikátní tréninkový plán v čínských bojových uměních. Jedná se o trénink ke zdokonalení technik a dovedností bojových umění. To je důvod, proč lidé říkají, že když člověk nemá žádný doplňkový trénink kungových cviků, je to ztráta času. Doplňkový trénink kungových cviků nabízí různá cvičení podle každého osobitého systému bojového umění a jeho filozofie. Cvičení s cílem základního tréninku kungu jsou však podobná všem systémům čínských bojových umění, jako je zlepšení stavu a kvality vazů a šlach v těle, aby bylo dosaženo lepší technické výkonnosti. Cílem doplňkových kungových cvičení je zlepšení technické útočné a obranné dovednosti. Cvičení se dělí na:

Cvičení z těchto pěti skupin doplňkových tréninků kungových cvičení se obecně dělí na prázdný trénink a těžké tréninkové metody a mají dva cíle: primárním cílem je obrana nebo rozvoj neporazitelného těla a sekundárním cílem je útok nebo jak správně provést úder a zesílit údernou sílu.

Ačkoli doplňkový trénink cvičení kungu obsahuje mnoho cvičení, každý systém čínského bojového umění vyvinul svá vlastní cvičení, která odrážejí osobitou filozofii a praxi systému. Jedinečný doplňkový trénink kungových cviků pomohl cvičícím k rozvoji mimořádné dovednosti a síly. Toho nelze dosáhnout pouze silou generovanou kontrakcí a extenzi svalových skupin.

Doplňkový nácvik kungových cviků zahrnuje nácvik forem holé ruky, forem zbraní, individuální techniku, specifickou sestavu cviků na zvládnutí koordinace pohybu očí, rukou, loktů, ramen, zápěstí, kyčlí, kolen, polohy těla a krokování. Jejich cílem je zlepšit vnitřní sílu neboli sílu integrovanou v těle pro úder.

Vzhledem k tomu, že nácvik cvičení kungu (doplňkového a základního) má zlepšit kvalitu a provedení techniky, měl by být nácvik cvičení kungu složen z následujících informací:

a. útočné a obranné taktiky

b. aplikace a variace technik

C. technické prvky pohybu

d. silové prvky pohybu

e. mechanické prvky pohybu

f. pohyblivost a polohování

g. útočné a obranné techniky.

h. meditace ve stoje

Obecně platí, že trénink cvičení kungu je prvním krokem v tréninku bojových umění nebo tréninku základů. Poskytuje všechny výše popsané technické hodnoty. Je to také dobrá metoda pro rozvoj povahy. Pokud člověk těmto cvičením nevěnuje mnoho času a nezvládne všechny složky zahrnující specifickou techniku, je pro něj obtížné později dosáhnout vyšší dovednosti bojového umění. Proto je nutné tyto správné informace získat od zkušeného učitele. Správná metoda tréninku kungových cvičení, vytrvalost a disciplína jsou klíčem k úspěchu v tréninku bojového umění.

Obecně platí, že trénink čínských bojových umění zahrnuje koordinaci vnitřních a vnějších atributů. Čím lepší koordinace, tím lepší dovednost, teprve když člověk prokáže tuto koordinaci a jednotnou schopnost, uvědomí si, které oblasti potřebují více práce. Doplňkový kung cvičí tréninkové funkce ke zlepšení těchto slabých oblastí, takže se stanou silnějšími. Vzhledem k tomu, že dovednost bojového umění má mnoho úrovní, to, co stačí na nižší úrovni, nemusí stačit na vyšší úrovni, a proto by se měl člověk věnovat doplňkovému tréninku kungových cviků na všech úrovních s různými cviky.

Chcete-li získat jakýkoli užitek z doplňkového cvičení cvičení kungu, musíte investovat značné množství času a úsilí. Dovednost je výsledkem každodenní kumulace. Bez ohledu na cíle cvičení neexistuje žádná zkratka. Obecně jsou mechanické pohyby cvičení jednoduché. Cvičící proto musí být trpělivý, vytrvat a dobře se věnovat cvičební rutině, neměl by se bát ani nudy.

Tři typy tréninků čínských bojových umění se liší od západního sportu. Forma je obecně předem uspořádána sérií pohybů s útočnými a obrannými technikami podle konkrétního souboru pravidel nebo strategie. Když člověk praktikuje formu, tělo prochází řadou manipulací. Manipulace může zlepšit tělesnou kondici, pomoci pochopení útočných a obranných technik a strategie. Nácvik bojových simulací buď v sólovém drilu nebo v partnerském drilu, má za úkol pracovat na konkrétních útočných a obranných technikách a taktikách. Cvičení kungu klade důraz na zlepšení kvality a technického provedení. Tyto tři typy tréninku jsou vzájemně propojeny. Funkce nácviku cvičení kungu zajišťuje přípravu forem a bojových simulací. Proto výcvik formy a výcvik bojových simulací demonstrují výsledek výcviku cvičení kung. Trénink forem může zlepšit tělesnou kondici, koordinační flexibilitu a techniku. Tělesná kondice, koordinace a flexibilita poskytuje výcviku bojových simulací všestranné, rychlé a spontánní reakce. Trénink bojových simulací může zvýšit povědomí o útoku a obraně a porozumění útoku a obraně každého pohybu a také koordinaci různých částí těla. Uvědomění výrazně přidává k bojové hodnotě techniky. V jiných sportech tuto metodu nenajdete.

V. Závěr

Čínská bojová umění jsou považována za kulturu. Výsledkem jsou jedinečné tréninkové metody, principy, vlastnosti a přínos pro společnost. V čínské historii má bojové umění dlouhou historii. Podstatou bojového umění je boj. V důsledku toho se bojová umění dnes vyvinula do mnoha funkcí, protože byla začleněna do mnoha tradičních čínských kultur. Ačkoli se čínská bojová umění vyvinula s různými vlastnostmi a funkcemi, jako je technická hodnota, zdravotní hodnota a hodnota zábavy, hlavní hodnotou je stále bojové umění. Hodnota základního tréninku je klíčem ke zlepšení celkových dovedností a tělesné kondice.

Techniky v čínských bojových uměních, kvůli odlišnému stylu, mají různé požadavky. Obecně mají všechny styly společné následující. Jsou to čtyři techniky, osm metod a 12 pohybů a rytmů.

a. Čtyři techniky

Tyto čtyři techniky se týkají kopání, wrestlingu, úderů a ukotvení. Každý pohyb bojového umění má bojovou hodnotu a pohyb využívá obecně jednu nebo více z těchto čtyř technik. Každá technika má svůj význam. Například v kopání existuje mnoho různých metod. Při úderu se účastní mnoho částí těla. V zápase existuje mnoho způsobů, jak manipulovat s tělem. V ukotvení je zapojeno mnoho způsobů a částí těla.

b. Osm metod

Osm metod odkazuje na tréninkovou metodu s rukama, očima, tělem, technikou, krokováním, duchem, esencí, qi, silou a doplňkovými kungovými cvičeními, abyste se vyzbrojili jako bojovník. Jinými slovy, odkazuje na trénink horní části těla, hlavy, trupu, spodní části těla, ducha, dýchání, síly a dovednosti rukou, očí, těla, nohou, dechu, síly a techniky. Každý pohyb bojového umění zahrnuje jednu nebo více technik kopání, úderů, zápasu a uchopování a vyžaduje otáčení a kroucení těla, používání rukou a kroky nohama. Aby člověk mohl tyto pohyby dobře provádět, musí dobře koordinovat osm výše zmíněných předmětů. Proto pohyby těchto osmi subjektů nemohou vykonávat jednoduše jako každodenní činnost, ale soustřeďují se kolem aktivity a hodnoty bojového umění. Podle požadavků na bojové umění by mělo být osm předmětů prováděno s ohledem na následující: Pěst je rychlá jako padající hvězda; oči jsou ostré jako hrom; pas je měkký jako pohybující se had; kroky jsou vyvážené a jako by byly lepidlem přilepené k zemi; duch je ve své plnosti; qi klesá; síla putuje do nejzazšího konce; doplňková kungová cvičení by měla být prováděna se 100% úsilím.

I. Pěst je rychlá jako padající hvězda

Ruce jsou lehké a ohebné, takže se mohou pohybovat rychle a se silou. Ve skutečnosti to není jen požadavek na ruku, ale i dlaň, zápěstí a pěst. Aby byl tento požadavek splněn, měly by být tři tělesné klouby (zápěstí, lokty a ramena) ohebné. Člověk by měl věnovat zvýšenou pozornost cvičení těchto tělesných kloubů.

II. Oči jsou ostré jako hrom

V bojovém umění se oči samy od sebe nepohybují. Obecně sledují pohyby rukou nebo celkový pohyb každé pozice. Pokud se ruce pohybují, ale oči ne, pohyb není kvalitní. Proto, aby oči mohly sledovat pohyby rukou, musí být krk pružný, aby se mohl rychle pohybovat, aby odpovídal pohybům rukou. Oči také slouží k odhalení a potvrzení záměru pohybu. Často se říká, že když je tam mysl, je tam i záměr. Pokud je tam záměr, bude tam i síla. Například, když člověk provádí úder vpřed, oči by se měly dívat dopředu. Pokud se však oči dívají doleva, smysl úderu vpřed se ztrácí.

III. Pas je měkký jako pohybující se had

Protože tělo vykonává mnoho pohybů, tělo musí být měkké a pružné, aby bylo možné provádět všechny pohyby. Měkkost a pružnost těla je ovládána pasem. Když je pas měkký, tělo je pružné jako pohybující se had. Obecně se říká, že tělo by mělo být měkké a pružné jako voda, takže se může transformovat do mnoha tvarů podle nádoby. Zde jsou nádobou myšleny soupeřovy údery. Tělo zahrnuje pět oblastí: hrudník, záda, pas, břicho a hýždě.

IV. Kroky jsou jako lepidlem přilepené k zemi

To je požadavek na spodní část těla. Cvičenci bojových umění často říkají: "Nejdřív se zaměřte na krok, pak pokračujte rukama." Také říkají: "Je snadné pohybovat rukama a obtížné pohybovat nohama." To zdůrazňují roli krokování v bojové konfrontaci. Bojové umění je dynamická aktivita. Zúčastněné strany neustále mění pozice, aby zaujaly výhodné pozice k úderu. Víme, že pohybovat nohama rychle a správně je velmi obtížné: nohy musí být rychlé, stabilní a vyvážené, jako by byly přilepeny k zemi. Krokování by nemělo být ovlivňováno pohybem horní části těla a rukou, spíše by mělo došlapování pomáhat horní části těla a pohybům rukou. Lidé často říkají, že pokud není krok vyvážený, úder pěstí nemá žádný cíl. Pokud krok není rychlý, pěst je pomalá. Je vidět, že kvalita kroku přímo ovlivňuje kvalitu úderu. V bojovém umění nelze dělat techniky rukou, očí, těla a krokování odděleně. Měli by spolupracovat jako jeden celek. Oči sledují ruce a krokování následuje tělo.

V. Duch je ve své plnosti

To je požadavek všech vnitřních atributů. Toto je často interpretováno jako plnost ducha nebo koncentrace ducha. Pokud člověk provádí techniku ​​bez koncentrace, pohyb vypadá nevyváženě, bez síly a prázdný.

VI. Čchi klesá

To je požadavek na dýchání. V bojovém umění dýchání přímo souvisí s vytrvalostí a silou. Když člověku dochází dech z provádění pohybů, pociťuje závratě, postrádá rovnováhu při provádění pohybů. Proto by člověk měl často cvičit hluboké dýchání. Pravidelným cvičením můžete snížit své těžiště, abyste měli dostatek síly na snadné dokončení všech pohybů.

VII. Síla putuje do krajnosti

V praktikách bojového umění musí člověk používat sílu a dodávat sílu. Ve skutečnosti všechny fyzické aktivity využívají sílu. Jinak, když člověk provádí všechny pohyby bez přesné síly, je to jako tanec. Pokud však člověk nepoužívá sílu správně, všechny pohyby vypadají strnule. Proto, aby bylo možné správně použít a dodat sílu, měli bychom pracovat na třech částech těla, aby se rozšířily tělesné klouby, na šesti harmoniích ke koordinaci všech částí těla uvnitř a vně a na přítomnosti čtyř tělesných končetin. Jsou to svaly, kosti, šlachy a krev. Je tomu tak při manipulaci s jejich končetinami.

Nejzazším stupněm svalů je jazyk. Nejzazším stupněm kostí jsou zuby. Nejzazším stupněm šlach jsou nehty. Nejzazším stupněm krve jsou vlasy nebo hlava. Konkrétně se manipulace provádí přikládáním zubů z horní a dolní čelisti těsně k sobě s úmyslem ukousnout dáseň. Jazyk se dotýká stropu úst a špička jazyka se dotýká zubů se záměrem vytlačit je ven z úst. Nehty na rukou a nohou jsou ohnuty dovnitř se záměrem, aby konečky nehtů na rukou a nohou pronikly do svalů. Díky kombinaci těchto tří částí, které spolupracují, vzrušení a ohnivé emoce dosahují až k temeni hlavy, aby aktivovaly průtok krve tak, aby byly prezentovány čtyři části těla. Proto, aby bylo provedení efektivní, musí být provedení přítomny čtyři částí těla (šlachy, kosti, krev a svaly).

Tři části jsou horní část těla, střední část těla a dolní část těla. Tři části horní části těla jsou dlaně, lokty a ramena. Tři části spodní části těla jsou chodidla, kolena a kyčle. Šest harmonií jsou dlaně, lokty, ramena, chodidla, kolena a kyčle

VIII. Cvičení doplňkového kungového cvičení by mělo být prováděno se 100% úsilím

To se týká kvality dovedností. I když je cvičení doplňkového kungového cvičení důležité, jeho cílem je rozvoj síly, rychlosti, vytrvalosti, hbitosti, zdatnosti a všech problémů souvisejících s koordinací těla a technikou. Mechanismy doplňkových cvičení kungu jsou však ve své podstatě velmi jednoduché a mohou nás začít nudit. Proto vyžadují od praktikujícího 100% úsilí. 100% úsilí znamená trpělivost, vytrvalost a obětavost. Když se člověk věnuje tréninku, kvalita a dovednost je zajištěna. Tohoto úspěchu lze dosáhnout, když má člověk kvalitní učitele a praxi v kvalitě a kvantitě. Lidé často říkají, že dovednost je dosažena praxí. Pravidelným cvičením se dosáhne kvality tělesné kondice a dovedností. Aby člověk dosáhl kvalitní dovednosti, měl by během praxe věnovat pozornost následujícím pěti oblastem.

i. Každý pohyb by měl být správně zarovnán.

Každý pohyb by se měl řídit konkrétním pravidlem, aby byl proveden správně.

ii. Každá pozice dobře strukturovaná

Pouze mít každou pozici správně zarovnanou nestačí. Postoj musí být rovnovážný a umístěný tak, aby podpíral a protahoval tělo a šlachy. Strečink je základním požadavkem k procvičení těla, aby se udrželo v kondici a je také zdrojem vnitřní síly.

iii. Vnitřní a vnější souřadnice

Všechny pohyby bojových umění mají specifické útočné a obranné významy. Když člověk provádí určitý pohyb, musí fyzicky demonstrovat význam způsobem s vnitřní koordinací. Bez vnitřní koordinace a podpory postrádají pohyby sílu.

iv. Kontinuita

Formy bojového umění se skládají z mnoha pozic. Když člověk cvičí formu, měl by ji praktikovat nepřetržitým způsobem bez jakékoli přestávky. Pozice na sebe navazují jako řetěz v plynulé sekvenci.

v. Rozlišujte složky Yin a Yang

V pohybech bojového umění jsou prvky dynamického a statického, prázdného a plného, ​​tvrdého a měkkého, pomalého a rychlého, lehkého a těžkého, nahoru a dolů, doleva a doprava atd. Člověk by je měl jasně definovat.

c. 12 Pohybů a rytmů

Tento bod se vztahuje k běžným 12 typům pohybů a rytmům. Jsou dynamické, statické, stoupající, klesající, jedna noha stojí, dvě nohy stojí, otáčejí se, ohýbají se, jsou rychlé, pomalé, lehké a těžké.

Aktivity bojových umění jsou dynamické, statické, patří mezi ně skoky, doskoky, dvě nohy ve stoji, jedna noha ve stoji, otáčení, ohýbání, rychlé, pomalé, lehké a těžké pohyby. Aby byly pohyby a rytmy prováděny dobře, během dynamické situace by se měl pohyb měnit jako vlny oceánu, nepřetržitě. Pohyb by měl být jasný a stabilní, aby měl rytmus. Ve statické situaci je pohyb stabilní jako hora. Při skákání je pohyb svižný jako opice. Při přistání je pohyb jako při přistání ptáka na koruně stromu. V situaci stoje na jedné noze je pohyb vyvážený jako jeřáb stojící na jedné noze. Když člověk stojí na dvou nohách, pohyb je vzpřímený a stabilní jako strom. Když se člověk otáčí, pohyb by měl být měkký, lehký a pružný, aby otáčení bylo jako kolo pohybující se kolem osy. Během lehké situace je pohyb vykonáván s takovou kontrolou, že je jako plovoucí list. Během těžké situace je pohyb těžký jako kov. Při rychlých pohybech je pohyb rychlý, jako když fouká vítr. Když je člověk pomalý, pohyb se provádí rovnoměrně jako orel letící po obloze a hledá svou kořist.

Těchto 24 základních požadavků je základem čínských bojových umění. Aby člověk mohl materiálně dobře provádět umělecké techniky a získat dobré dovednosti, měl by mít tyto požadavky na paměti a pravidelně je praktikovat.

Přestože se čínská bojová umění vyvinula do cvičení pro udržení zdraví, výkonnostního umění a soutěžního sportu s mnoha funkcemi, jako je zlepšení emocí, disciplína, rozvoj charakteru, adaptabilita, zkoumání kognice atd. je to stále bojové umění. Jako takový si drží velmi vysoký standard. Přestože žijeme ve 21. století a každodenní přežití již není závislé na dovednostech bojových umění, stále hraje významnou roli v našem každodenním životě.