Chuť Fa Jin slavných mistrů stylu Yang
Původní článek: "Li Yaxuan (李雅轩): Výraz ve Fa Jin bývalých slavných mistrů," 1.11. 1975
Do angličtiny přeložil: Dehua Liang (s pomocí AI), 28.5. 2023
Do češtiny přeložil: Jaromír Marek, 30.5.2023
Různé emoce, jako je radost, hněv, smutek a štěstí, lze v Taijiquan cítit, když Fa Jin ("je vypuštěna síla"). Jedná se o projev dovednosti (Kungfu) a nalezení správné síly. Pokud tyto emoce chybí, znamená to, že člověk ještě nezvládl tuto dovednost (Fa Jin).
1. Když Yang Luchan (1799 - 1872) Fa Jin, byl to způsob úderu "z ničeho." Ten, kdo byl zasažen, ani nevěděl, že byl zasažen; byl neuvěřitelně tajemný.
2. Když Yang Banhou (1837 - 1892) Fa Jin, bylo to jako úder blesku z čistého nebe. Jediným zvukem "Pa" byla osoba odhozena o yard pryč (tj. cca 1 metr). Mnoho lidí jím bylo vážně zraněno.
3. Yang Jianhouův (1839 - 1917) Fa Jin byl proveden lehkým dotekem a chytrou technikou rukou. Přestože byla technika lehká, mohla způsobit, že lidé nemohli uniknout, a pak vystřelila lidi jako šíp. To bylo možné skutečně označit jako "božský otisk."
4. Yang Shao Houův (1862 - 1930) Fa Jin byl extrémně volný (flexibilní) a rychlý. Jeho záhadná akce ztěžovala lidem předvídat a bránit se, což jim způsobilo, že se jím zranili.
5. Fa Jin mistra Yanga (Chengfu) (1883-1936) byla náhlá "Dantovská síla." Než vydal Fa (vypuštění), vypadal, že je přemýšlivý; když dělal Fa, bylo to jako když Guan Yu zabil Yan Lianga jediným úderem (pozn. legendární čínští generálové z 3.století). Přesto měli oči stále doširoka otevřené, zatímco jejich hlavy padaly na zem. To bylo považováno za skutečného ducha vnitřního boxu.
6. Wu Huichuan (1890 - 1936 † úkladná autonehoda) se specializoval na jemnou odrazovou sílu, která byla skutečně hodná discipla (tj. následovníka) rodiny Yang. Jeho student byl Zhang Yu, a i jeho síla byla docela dobrá a jeho schopnost vydat dlouhý a uvolněný Jin nebyla špatná.
7. Cui Yishi (Lizhi) (1890 - 1970) mohl vydat uvolněnou sílu "potopením." Nadechl se před Fa a pak vydal uvolněnou a odrážející sílu. Tato síla způsobila, že člověk začal "zpívat" (protože byly stlačeny plíce). Toto byla dovednost používat dech k zasažení dechu protivníka.
8. Dong Yingjie (Tung Ying-chieh) (1897 - 1961) měl velkou sílu a odvahu. Troufal si udeřit a konfrontovat, což byla jeho silná stránka. Byl dobrý v "hnětení Jinu", což způsobilo, že lidé zavrávorali a padli.
9. Li Xiangyuan (Bao Yu) (1888 - 1961) zasvětil celý svůj život tvrdé práci a jeho ohebnost a měkkost byly dostatečně dobré, zejména jeho Fa Jin byl pevnější než u kohokoli jiného. Jeho Jin dokázal proniknout hluboko dovnitř, opravdu mistrovsky. Ale myslím, že jeho umění stále není dostatečné pokud jde o přizpůsobení se změnám a jemnosti; to ukazuje na obtížnost Taijiquan. Je těžké najít úplného mistra, opravdu to není snadné; proto se za více než sto let objevil pouze mistr Yang Luchan, po něm Banhou, Jianhou a mistr Chengfu.
10. Jemné Kungfu od Tian Zhaolina (1891 - 1960), jednoho z nejslavnějších následovníků rodiny Yang v Číně (ač v Evropě téměř neznámého, pozn. překladatele) jakoby odlomené, bylo také dobré.
11. Chen ManCh'ing (1902 - 1975) byl dobrý v aplikaci metody, která se dotýká (přilepí), aby si přesně změřil vzdálenost, a poté vykročil vpřed k útoku. I když byl velmi malý, měl velké schopnosti a odvahu, takže i když jeho protivník byl připravený, stejně od něj dostal ránu.
12. Pokud jde o mě (Li Yaxuan) (1893 - 1976), jsem ještě stále nekompetentní (napsáno v 82 letech, rok před skonáním, pozn.překladatele). I když umím projevit některé aspekty nepředvídatelnosti, náhlého zásahu a dantovské síly díky mému následování mistra Cheng Fu po více než deset let, mou silnou stránkou je používat nepředvídatelné změny a náhlé zásahy, jako je blesk, a nejsem nijak zvlášť horlivý v tom držet se partnera ("sticking jin") a kroutit se. Ale bohužel jsem v prvních letech necvičil dobře a moje základy nejsou dokonalé, takže můj úspěch není tak hluboký, jak by mohl být, což je škoda.
